Možná znáte, možná ne… nás tyto večerníčkové příběhy dvou děvčátek v televizi minuly. Tato kniha nás okouzlila v knihovně nejdřív ilustracemi a hned na to příběhem, který pomáhá dětem uvědomit si, co je a není v životě důležité. Pojďte nahlédnout.
KNIHA PRO MALÉ ŠKOLAČKY
Nezastávám názor, že je třeba nechat děti samostatně si najít cestu – přiznávám, že čím dál častěji ověřuji, jaké knížky čtou. Už mi není jedno, jakou knihu si vybírají. Není to o tom, že bych direktivně určovala, co budou číst – naopak společně hledáme knihu, která je zaujme. Přední místo v prodejnosti pro mě rozhodně není zárukou kvalitní dětské literatury. Napálila jsem se několikrát a teď už si dávám pozor. Zároveň mám pocit, že je třeba postupovat pomalu, tj. stejně jako v jiných oblastech života, nezahrnout děti ihned všemi dostupými druhy literatury. Sci-fi či fantasy u nás v mladším školním věku rozhodně není na pořadu dne.
MIMI A LÍZA
Není problém najít zajímavé naučné knihy, ale najít zajímavou knihu s příběhem pro čerstvě 8letou dívku, už mi zas tak lehké nepřipadá. Velký úspěch u ní měly Zákeřné keře a další knihy v této řadě. Opravdu důležité jsou pro mou dceru ilustrace.
V případě této knihy jsme s dcerou věděly obě už po pár stránkách, že si ji chceme přečíst. Ilustrace i téma přátelství je natolik přitažlivé, že knihu dcera nechtěla odložit už v knihovně.
Kniha přináší příběh o přátelství 2 holčiček a zároveň děti seznamuje se světem nevidomých.
Stejně jako kniha Stříbrný chlapec přináší do rodinné diskuse nové téma. Pro přiblížení pocitu života nevidomého rozhodně doporučuji navštívit NEVIDITELNOU VÝSTAVU (Praha). Pro nás opravdu zážitek na celý život – úderem pátého roku se tam určitě vrátíme i s nejmladší.
„Tatínek říká, že jsem jeho sluníčko. Ale já jsem sluníčko nikdy neviděla. Jen cítím, jak mě hřeje. Ani svoje hračky nevidím. Ožijí, až když se jich dotknu prsty. To však není zázrak. Víte, já jsem slepá. Svět vidím rukama a ušima, a trochu dokonce i nosem a jazykem.“ Takhle se čtenářům představí sedmiletá Mimi. Její svět ale vůbec není nudný. Spolu s neposednou Lízou, která bydlí v jejich domě, poznává sousedy a prožívá jedno dobrodružství za druhým. Zrak najednou není důležitý a i dny jsou plné nekonečné fantazie, překvapení, tajemna, vzrušení… Dozvíte se třeba, jestli tety švadleny zachránily s Mimi a Lízou v látkové džungli osamělého krokodýla nebo jak to dopadlo na Štědrý den s pejskem z Dárečkova. Příběhy s krásnými obrázky vám kromě chvil, kdy se vám bude napětím tajit dech, přinesou i jasnější pohled na to, co je v životě důležité a hezké.
Dívala jsem se na program a vypadá to, že ČT bude příběhy těchto děvčátek vysílat od ledna 2018.
Druhý díl na moji dceru teprve čeká. Doplníme později.
