Najít sportovní kroužek, který bude rodinu spojovat nám trvalo déle, než mi bylo milé. Fotbal, tenis, gymnastika, plavání? Tohle všechno jsme vyzkoušeli – ať už z důvodu docházkové vzdálenosti nebo přání dětí. Nefungovalo to.

Bohužel tohle jsou sportovní kroužky, které velmi rychle spějí do soutěžní podoby, která zásadně ovlivňuje chod rodiny. Trénink 3x týdně, víkendová utkání 2x měsíčně znamenají podstatný zásah do společně stráveného času rodiny.

Hledáte-li sportovní kroužek, který nebude rodinu o víkendu rozdělovat, mrkněte na mých 10 důvodů proč dětem nabídnout atletiku. Určitě zvažte návštěvu tréninku, moje představa o jeho průběhu nemohla být realitě vzdálenější.

PROČ NABÍDNOUT DÍTĚTI ATLETIKU?

1.

Atletika je všestranná. Tréninky nejsou stereotypní, moje děti oceňují především jejich různorodost a možnost si vyzkoušet nejen různé atletické disciplíny, ale i skupinové hry. Oštěp, skok do výšky, vrh koulí i to mají možnost nejen si vyzkoušet, ale také naučit se správný postup. Já jako rodič oceňuji rozvoj pohybových schopností celého těla.

2.

Atletika je v dětském věku skupinovým sportem. Děti trénují 2x týdně s dětmi ve svém věku. Stejně tak i na závodech mají možnost zažít týmového ducha, a to nejen při štafetě. I závody se odehrávají na úrovni porovnání výkonů družstev.

3.

Atletika je spravedlivá. Výkon je hodnocený na měřitelných veličinách. Zážitek na prvních a posledních gymnastických závodech mé nejmladší mi připadá i nyní s odstupem času naprosto šílený. Kdyby mi to někdo vyprávěl, neuvěřím.

4.

Atletika je finančně dostupná. V Praze je to rozhodně jedna z levnějších variant sportovního kroužku, roční platba za trénink dvakrát týdně je 4000 Kč.

Startovné se pohybuje v řádu desetikorun, letní týdenní soustředění je za stejnou cenu jako příměstský tábor. Sociální skupina je tak daleko širší než u jiných sportů.

Po zkušenostech se soukromou základní školou považuji za hodně důležité, aby děti netrávily většinu svého času v extrémní uměle vytvořené bublině již od školního věku. Ano, můžete vysvětlovat, ALE každodenní realita různorodé sociální bubliny je pro život daleko přínosnější. Často to byl až skaut a právě atletika, které moje děti vracely do reality.

5.

Atletika během závodní sezóny vícedětnou rodinu nerozděluje. U většiny závodů jsou připravené kategorie i pro benjamínky – mladší sourozence, tj. program je zajištěn i pro naši nejmladší. Ona jen nečeká na své starší sourozenci, ale ona i bez oddílové příslušnosti může běžet také. Tohle je pro mě opravdu důležité. Nechci neustále nejmladší vozit z akce na akci starších dětí.

Máte-li více než 2 děti, nemůžete obětovat víkend individuálním soutěžím či závodům svých dětí. Mohlo by se rychle stát, že budete bez společného víkendu.

Opravdu může vícedětná rodina s malými dětmi (do cca 10 let) fungovat dlouhodobě bez společně strávených víkendů?

6.

Nemusíte se objevovat tkzv. na bedně, a přesto můžete slavit. Svůj výkon porovnáváte se svým předchozím výkonem – překonávate sami sebe, což bylo a stále je velmi důležité pro mého syna, který se k sportu vrací po více než půlroční pauze.

7.

Nadchnete-li děti pro běh, máte o společný program vystaráno. Pro mě je letos objevem roku seriál běžeckých závodů “Běhej lesy“. Kombinace výletů a sportovní události vhodné pro celou rodinu je pro mě zn. IDEÁL. Asi jedna z mála davových akcí, kterou přežiju i já.

8.

Ke specializaci na konkrétní disciplínu dochází až na přelomu základní a střední školy. Do té doby se podporuje všestranost a děti mají opravdu možnost vyzkoušet si všechny disciplíny.

9.

Atletické závody probíhají v příjemné atmosféře, srovnám-li s tenisovým turnajem či gymnastickými závody nebo fotbalovým zápasem. Rodiče jsou více v klidu.

10.

Díky všestrannosti a různorodosti atletických disciplín nedochází k jednostrannému zatížení a zároveň dítě získává velmi dobrý základ pro jakýkoliv jiný sport v pozdějším věku. Následky jednostranného zatížení svalů při tenisu budeme řešit ještě dlouho. Gymnastiku jsme naštěstí díky zkušenosti na prvních závodech ihned stopli.

Při výběru prvních sportovního kroužků jsme řešili především jejich dostupnost v místě bydliště a zájem dítěte. Jakýkoliv sport, který je bude bavit, jsem považovala za výhru.

Za jednu ze svých největších rodičovských chyb považuju, že jsme prvorozenému, zejména v předškolním a první dva roky na základní škole nedali větší možnost vyzkoušet si různé sporty. “Chytli” jsme se hned druhého kroužku v naší blízkosti, který jej bavil. Obsah tréninku jsme neřešili.

Nemyslím, že problém je samotný sport. Naopak je to intenzita a forma tréninku, která podle mě zcela zásadně ovlivňuje tělesný vývoj dítěte. Negativa jednostranně zaměřeného tréninku však vyjdou najevo až s odstupem několika let. A řešit tohle s náctiletým opravdu nechcete!

Kdo hledá v Praze, vím minimálně o jednom skvělém oddílu. Více info osobně nebo na mailu.

Možná Vás bude zajímat:

(Nejedná se o spolupráci, mám dobrou zkoušenost nebo mám ověřené důvěryhodné reference a jen posílám info dál).

SEZNAM ATLETICKÝCH ODDÍLŮ V ČR

BĚŽECKÉ NADĚJE

KEMP VÍTĚZŮ

Nepřehlédněte  ►  ►  ► Soutěž o 10 volných vstupenek do iQLANDIE  

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *