Poslední prázdninové dny jsou u nás ve znamení podepisování. Sláva letním online výprodejům – mění se šatník, a já nažehluji nové jmenovky a podepisuju spolu s dětmi snad úplně všechno. Diskuse o pastelkách na FB byla více než úsměvná, zvlášť pro mě osobně. Mám doma oba typy dětí. Už jsem se ponaučila. U některých dětí to bez jmenovky na jejich věcech prostě nejde. 

A i tak pravidelně prohlédáváme ztráty a nálezy, ať už ve škole či na nádraží.

Ano, už jsem řešila i zapomenutou aktovku na nástupišti. Díky podpisu a mému telefonním číslu přímo v aktovce, jsem se domluvila s pánem, který ji na nástupišti našel. Číslo na ztráty a nálezy ČD mám trvale uložené v mobilu. Nástup do vlaku s deštníkem neznamená  u nás automaticky, že s deštníkem i vystoupíme. Ani u dětí, ani u mě.

O štítcích, které používám na oblečení, jsem psala už v souvislosti s odjezdem na tábor. Jakmile kus oblečení přejde na mladší dítě, štítek se dá vyměnit. Mít vše podepsano lihovou fixou – k nejmladší se oblečení dostane už slušně počmárané.

Razítko se jménem dítěte se taky hodí! Původně sice bylo součástí vybavení doma sestaveného lékařského kufříku, ale podepsání nejrůznějších školních věcí je díky němu výrazně rychlejší a pro děti zábavnější.

Další doporučení na netu je obyčejná náplast bez polštářků – ustřihnete požadovanou velikost, podepíšete a nalepíte např. na boty. Nezkoušela jsem – na boty se mi osvědčil obyčejný lihový fix.

Největší ztráty jsme měli jednu dobu na pastelkách a tužkách. Inspiraci jak podepsat pastelky najdete tady.

Ukládáte si inspiraci na Pinterest? Nezapomeňte na tento článek.

Moje otázka tedy nezní, zda podepisovat či nepodepisovat, ale jak podepisujete věci do školy či školky Vy?